Červenec

Vítejte na našich nových stránkách

Červenec

Krásné letní a příjemně dovolenkové dny.

      Všem našim stálým čtenářům a příznivcům přejeme po nepříliš povedeném jaru, zakončeným povodněmi, krásné, prosluněné a příjemně prožité léto, pokud možno bez hrozby další, velmi nepříjemné epidemie.

      V našem kostele bylo jaro zakončeno tím nejlepším možným způsobem. Páter Juan oslavil významné životní jubileum -

 50 let. Tenhle věk považujeme za jeden z nejvýznamnějších. Pokud se ptáte proč, tak proto, že "desítková" jubilea se do čtyřicítky mohou opakovat v násobcích. Od padesátky je násobek jen výjimečný. Přesto do druhé životní padesátky jsme všichni milému člověku a skvělému duchovnímu od srdce popřáli nejen (a to především) zdraví, ale i dost sil pro naplnění jeho církevního a pedagogického poslání. Přání doplňuje několik fotek z malé improvizované oslavy po skončení mše svaté.

Krátký návrat do historie

      Kostel za dobu své, téměř osmisetleté existence prošel obdobími krásnými a dá se říci šťastnými, i časy nepříznivými až krutými. Zlé časy započaly husitskými válkami, náboženské nepokoje v Čechách vedly k odchodu řeholníků a k dalšímu chátrání už tak hodně zničeného kláštera a kostela. Postupná devastace pokračovala až do roku 1637, kdy se zbirožským hejtmanem stal plzeňský rodák Jan Kolenec (Kolenský) z Kolna. Bývalý císařský rytmistr se postaral o zajištění staveb před další devastací a podařilo se mu do dvou let obnovit dřívější slavné procesí k posvátnému místu sv. Dobrotivé a při nich vybíral dobrovolné příspěvky na obnovu kostela. Kromě těchto peněžních zdrojů se našlo hodně dárců, kteří svými dary přispěli k zajištění a částečné obnově kostela. Když byl kostel z části opraven a mohl sloužit svému účelu, pobídl 

p. Kolenec Augustiniány, aby se snažili získat u císaře Ferdinanda III. svolení k opětovnému držení kláštera. Díky nepřízni některých  úředníků královské komory se jejich první žádost minula účinkem. Zvlášť velkým nepřítelem Augustiniánů byl Rafael Gallides z Rosendorfu, který se v r. 1659 stal hejtmanem na Zbirohu, Točníku a Králově Dvoře. Nejde říci, jaké měl důvody k nepřízni k řádu Augustiniánů, ale o zachování kostela se dobře staral. Nechal zajistit chátrající kostelní zdi opěrnými pilíři a zařídil i zakrytí dosud otevřených prostor a zabránil tak další zkáze.

      Nástupcem hejtmana Gallidea se stal Samuel Ignác de Bois. Předtím, než byl povýšen do šlechtického stavu, byl pražským staroměstským měšťanem a stýkal se s Augustiniány u sv. Tomáše. Po jmenování zbirožským hejtmanem, se stal jedním z nejvýznamnějších příznivců obnovy kláštera a jeho obnovu věnoval nemálo vlastních prostředků. Poradil také provinciálu P. Leonu Schadeovi, aby znovu požádal císaře o svolení k návratu  řádu do svatodobrotivského kláštera, ale aby z žádosti vynechal vydání původního klášterního majetku. Žádost byla vyřízena kladně a 16. ledna1676 císař 

Leopold I. vydal souhlas s návratem řeholníků do kláštera, 26 roků opuštěného. Prvním převorem po návratu řeholníků byl Chrysostomus Otto, s ním v konventu byli dva kněží. Klášter byl ovšem bez prostředků, takže nejnutnější potřeby mu poskytoval klášter sv. Tomáše.

      Později, za přispění královské komory a mnoha dalších dobrodinců, nejvíce však přispěním augustiniánské řehole, byl klášter dostavěn přibližně do nynější podoby.

      Některé oltáře byly zhotoveny nákladem blízkých královských měst, které byly vždy příznivci tohoto zvláštního a posvátného místa. Například oltář sv. Moniky v levé boční chrámové lodi byl postaven nákladem města Rokycany.

 

 Oltář sv. Moniky - celkový  pohled

 Detail oltáře se znakem města Rokycan z doby tvorby oltáře

Současný znak Rokycan

     Oltář sv. Augustina v pravé boční lodi věnovali plzeňští měšťané. Stejně jako u oltáře sv. Moniky je nad oltářním obrazem zasazený do oltářní výzdoby městský znak plzeňský.

 Oltář sv. Augustina - celkový pohled

 Detail oltáře s plzeňským dobovým městským znakem

Současný znak města 

      Oltář Panny Marie sedmibolestné (Matky dobré rady) byl pořízen z darů získaných od věřících ve sbírkách po malých částkách.

      Dále uvádíme doslovnou citaci  z knihy "Klášter svato-dobrotivský" rok vydání 1907, jejímž autorem byl převor kláštera P. M. B. Brand:

 "Největšího ale dobrodiní dostalo se klášteru Svato - Dobrotivskému od císaře Leopolda I., jenž poskytnul řeholníkům zdejším tím, že, jim na svém panství zbirožském ustanovil tak zvaný almužnový deputát, sestávající z rozličných dávek v naturáliích pro potřeby klášterní. Tento deputát, který po rozličných změnách až dosud klášter z panství Zbirožského béře jest hlavním zdrojem příjmů klášterních a nebýti toho, musel by klášter zase zahynouti".

           V některých příštích vydání blogu budeme ještě pokračovat v popisu stavebních a jiných významných událostí, které ovlivnily stav kláštera a kostela až do současnosti.

      V další části příspěvku se vrátíme do současnosti. XXIII: mariánská pouť se v obvyklém termínu ze všeobecně známých důvodů neuskutečnila. Nový termín jejího konání je zřejmý z přiloženého plakátu. Nejsme přesvědčeni, že je to úplně dobrý nápad, protože podle denních zpráv  nákaza Covid 19 není ještě minulostí. Snad se tato nepříjemnost poutnímu místu vyhne.

Plakát pouť

       Dále uvádíme  předběžné oznámení které se týká koncertu ve zdejším kostele. Po loňském velmi úspěšném vystoupení je sjednán další koncert p. O. Smeykala na nástroj "didgeridoo". Tentokrát vystoupí se svým kolegou se kterým v současnosti jedou koncertní šňůru po Evropě a pravděpodobně se 23. srpna objeví v našem kostele. Spoluúčinkující

p. Smeykala p. Jaz Coleman vystoupí hrou na gong, tentokrát to má být nástroj o průměru více než dva metry. Tato kombinace nástrojů slibuje jedinečný kulturní a svým způsobem  těžko opakovatelný zážitek. Pokud máte o vystoupení zájem, rezervujte si volný čas na tento termín. Konečnou informaci přineseme v srpnovém vydání.

    Na úplný závěr ještě jedno poděkování a zároveň i prosba. V pátek 26. června navečer jsme našli před vchodem do kostela obraz s náboženskou tematikou. Předpokládáme, že neznámý dárce chtěl, aby obraz zůstal zachovaný a sám nemá pro něj uplatnění, přinesl ho tedy do kostela. Neznámému dárci srdečně děkujeme. Vzhledem k tomu, že obraz je zřejmě dosti starý, rádi bychom trochu poznali jeho historii. Pokud dárce (dárkyně) chce zůstat v anonymitě, je možné využít mailovou adresu uvedenou na konci článku. Jinak slibujeme, že pokud si to dárce bude přát, údaje které poskytne (především jména a adresy) zůstanou přísně důvěrné.

 Darovaný obraz

      Milý a vážení čtenáři a přátelé. Přejme, ať se vám vyhýbají všechny možné i nemožné nepříjemnosti, které  zejména v době volna číhají někde "za rohem" a člověka přepadnou vždy, když to nejméně čeká. Vyhýbejte se "nepřátelským virům a podobným příšernostem", ať se za čas opět ve zdraví setkáme, na stránkách blogu nebo osobně při nějaké akci v kostele.

                                                                   Za pozornost a přízeň děkují autoři

.................................................................................................

                                                                   

    V. M. S. + V. H.

P.S. Mše v červenci: 1. sobotu 4.7. mše svatá není, 11., 25. 7.2020 mše svatá začíná vždy

 ve 14. hodin.

Poutní mše 18.7.2020 začíná také ve 14 hodin.

kontakt: sv.dobrotiva@post.cz

******************************************************************************